Server Obludárium  
Z našich akcí - Bosruck revival  
Bosruck jsme měli rozlezený už od loňska, kdy jsme tam chtěli zlehka zahájit sezónu. Jenomže jsme zbaběle/moudře/obezřetně [nehodící se šrtněte] ustoupili před bouřkou, která se nakonec pro nedostatek diváků nekonala, už z Kitzsteinu. Tak nám nezbylo, než to letos dolézt.
V pátek tedy ve zjednodušeném řízení skupina A pořizuje vozík vysokohorské menáže a bez otálení koná přesun do Vyššího Brodu. V sobotu ještě než začnou kuři pět provedena útočná snídaně, poškádlen táborový pes a dokončen přesun do nástupního bodu dříve, než zvolna se probouzející národy celé Evropy stihnou na dlouhé hodiny zneprůjezdnit Taurskou dálnici.
Takřka přesně v 0945 skupina A z chodu zahajuje nápor od sedla Pyhrnpass směrem na Bosruck. Směrovka ukazuje 3 1/2 stunde, cíl je jasný - překonat.

Prvni pohled - 01 První pohled

Nálada v kolektivu je vzdor rannímu vstávání uspokojivá, ovšem první pohled směrem k Fuchsalm a nahoru na Lahnerkogel dává tušit, že počasí asi nebude úplně zcela hi-fi.

Lahnerkogel blues

Zhruba ve čtrnácti stech začala prádelna, a už se to kupodivu nezlepšilo. Na vršku Lahnerkogel jsme si povyprávěli, co všechno bychom mohli vidět, kdyby bylo vidět, což výstup velmi zpestřilo.

Lahnerkogel blues - 02
vrcholove foto - 03 Vrcholové foto

To na Bosrucku už nic vyprávěno nebylo, bo tam nikdo s vystoupivších ještě nebyl. V rámci náhradního programu si zájemci postudovali nejbližší okolí vrcholu v mapě a pořízeno triumphální foto. Popravdě, foto se dalo udělat na každém druhém českém hřbitově, a nebylo třeba nikam lézt.

Na strese - 04
Na blízko

Protože se v den výstupu nepromítalo, věnovali jsme se alespoň studiu nejbližšího okolí. Pohleďte příkladmo na tento zaručeně pravý keř kosodřeviny.

Na střeše

Procházka po hřebeni přes Kitzstein je úúžasná, je to jak byste šli po hřebeni střechy. Dole jsou takové malé plyšové kravičky a modely rakouských domečků ... Jindy.

Na blizko - 05
Cestou s kopce - 06
... koukáme okolo

a začalo být přeci jen vidět i něco kolem. Jak jinak.

Cestou s kopce ...

Poté, co jsme se vynadívali nezbylo než sestoupit. Čím níž jsme šli, tím výš se zvedaly mraky

koukame okolo - 07
Konecne slunce - 08
Milka

Vládla pravá alpská pohoda, až z toho Milka zhnědla.

Konečně slunce

V neděli se konečně vyčasilo a k počasí nebylo možno mít vážnějších připomínek. Protože bylo času málo, autem jsme si dojeli až do střediska Planneralm (cca 1600 m.n.m) a rozhodli se obejít okolní kopce.

koukame okolo - 09
Rentier - 10 Rentiér

U Plannersee pantáta Rumík zapudil od lavičky důchodce, usedl, započal kochání a dumal o tom, jaké to bude až se stane rentiérem.

Oko

"... malebná krajina s mořskými oky, jejichž odlesky se tříští o skálu." Asi tak by se to dalo říci.

Oko - 11
Konecne slunce - 12
Klasik

Ptt. Kulesh zaostřil do dálky a zaujal klasický postoj "Vůdce hledí do budoucnosti č.1". Jen odlít z bronzu.

Dobro došli

Nezbytná vrcholová fotečka, aby bylo jasné, že jsme byli na kopci. Na Hochrettelsteinu si mi líbilo, rostla tam travička, svítíčko slunilo a dalo se tam pěkně vyhřívat.

klasik - 13
Konecne slunce - 14
Pod kopcem

Jezero Plannersee velmi lákalo ke koupání, leč nepřetržitý proud turistů nás přiměl tento plán přehodnotit. Tak jsme aspon znectili nedaleký potůček.

Na kopci

Je tedy pravda, že bylo na co koukat. Tohle je třeba pohled směrem k Ennstalu.

klasik - 15
Konecne slunce - 16
Poslední rozhled

Tak ještě se naposledy pokochat, potom už jen seběhnout sjezdovkou dolů, šup do auta a vydat se zpět, kde na nás čeká Kolbenka, ranní zácpy, termíny, zedníci a další méně zábavné věci.

Cestou dolů

Poseděli jsme na vršku, pokochali se, vtlačili do hlavy slavnostní Milku (tu placatou) a přišel čas návratu.

klasik - 17


 

Není-li uvedeno jinak, obrázky vyhotovil, oskenil, upravil a slaboduchostmi opatřil © Tonda 2006.