Server Obludárium  
Z našich akcí - Grimming  
Seděli jsme takhle jednou před vánoci při čajíku u Vašíků a probírali se fotkami z léta, konkr. z Michalovy cesty na Triglav. Cestou prý vyfotil v Rakousích moc pěkný kopeček, na kterýžto by se mělo vylézt. Konstatováno, že je vskutku třeba naň vylézt, načež obnovena degustace cukroví.
Loni v červnu volá Michal, co je s tím Grimmingem. Co? Jo, aha. No jedem, co jinýho. Následně zjištěno, že kopeček končí ve výšce 2351 metrů což je 1700 metrů nad nástupním místem a je tedy nezpůsobilý zdolání v sandálech, jak původně zamýšleno. Ještě později kopeček nezdolán ani v pohorkách, neb množství sněhu vyžadovalo nepřítomné mačky a množství mlhy infravidění.
Z výše uvedených důvodů lze tři statečné (Dan, Michal, Tonda) pozorovati počátkem září v kempu PutererSee. Navzdory značnému nepohodlí zahajujeme v v nekřesťanských 0600 druhý pokus Obludária o zdolání vrcholu. A že je pěkně a že nám to šlape, na rozcestí se rozhodujeme jít vlevo, cestou pro zkušené turisty. Tak tady máte pár fotek, aby bylo jasno, co jsme to za idioty ...

ranoranicko - 01 Ráno, raníčko

Pozdě večer v 0600 lezeme ze spacáků a po útočné snídani zahajujeme přesun do místa nástupu. A ejhle, jsme poslední, kdo vnutí auto na parkoviště pod kopcem. Bude narváno. Počasí přeje, tak rychle nasadit botky na správnou okončetinu a vzhůru.

Nad lesem

V době, kdy slušní lidé spí, zdoláváme horní hranici lesa. Dole je ještě mlha a nevlídno, ale na svazích už hřeje sluníčko. Z čehož plyne - připálíme si čumáky.

nad lesem - 02
bryndal - 03 Bryndal

Ve výšce 1200 mnm, nebo možná o něco výš, či níž (dle tabulky) vytéká ze skály Grimming Brundel. Voda je to dobrá, ale pít se moc nedá, bo je zcela ledová. Jak kdyby to teklo ze sněhu, nebo co.

Premozitel velehor - 04
Na čumendě

Přerušil jsem výstup, rozhlédl se, pokochal, chytil nějaký ten paprsek a pochválil si, jak nám to pěkně šlape a že cesta je fajn.

Přemožitel velehor

Tady nám bylo ještě hej. Sice jsme již tušili, že na ty hřebeny vzadu bude potřeba nějak vylézt, ale máme k nim skoro hodinu cesty. Takže úsměf.

Na cumende - 05
Na horu - 06
Konec srandy

Tady skončila legrace. Cesta pokračuje vzhůru po vápencové plotně, na kterou by se asi dobře lezlo, kdyby tam byl býval nebyl sníh. Jenomže sníh tam byl a bylo ho půl metru. Končíme s lidskou chůzí po dvou a lezeme na to.

Na horu

Nejhorší na lezení na horu je to, že je to pořád nahoru. V Aplách je zábava o to větší, že pro lezení nahoru je tam opravdu prostor.

Konec srandy - 07
balkon v nebesich - 01 Balkon v nebesích

Lezeme, klouzáme, lezeme a najednou skála končí jako když ustřihne. Za odměnu je tu malý balkonek - jedno z posledních míst pod vrcholem, kam se mohou vedle sebe postavit tři lidé. Když jsem se podíval dál, usoudil jsem, že to asi nedáme. Cesta pokračuje po římse široké 30 cm, zato však travou porostlé a sněhem zapadané. Rozhodně tu nic nepřekáží ve výhledu.

Pohled na letadla

Obvykle se říká pohled jak z letadla, tenhle je ale ve skutečnosti lepší. Již v této výšce koukáme na motorová létadla prolétávající údolím shora!.

pohled na letadla - 02
Svah - 06
Šup tam

Vrátit se nebyla šance, takže jsem utáhli bágly a vydali se za ostatními. Technicky není problém vzepřít se na rukou a vylézt na římsu, kterou má člověk ve výši prsou. Blbý je, že máte jeden pokus. Sraz těch, co se jim to nepovede, je o třista metrů níž.

Svah

Když jsem uviděl vrcholovou pyramidu, tak jsem dospěl k názoru, že si z nás někdo dělá prdel. Nikde ani šroub jištění, zato spadnout je rozhodně kam. Jenom šňůra mravenečků se sápala kamsi do nebes.

sup tam - 07
na kopci - 12 Na kopci

Pak se svah pod nohama sklopil do roviny a byli jsme nahoře. Vytvořili jsme nezbytné vrcholové foto, které kazila pouze skutečnost, že přítomní kolegové zejména rakouské národnosti nahoře nezřízeně debužírovali. Prkýnko, kudlička, čtyři druhy salámku, klobáska, okurčička, tři druhy sýra, lahváček (!), vínko ... A ne všichni tam přišli zajištěnou cestou přes Multereck. To je pak těžké cítit se, že člověk podal mimořádný výkon.

Pohled zpět

Grimming je osamělá hora uprostřed údolí, a tak rozhled shora je vskutku impozantní. Příkladmo tohle je pohled do údolí řeky Enns. Kopeček uprostřed je Kulm a za ním se ukrývá kemp PutererSee, tradiční to naše základna.

pohled zpet - 13
dachstein na obzoru - 14 Dachstein na obzoru

Když se nahoře o kousek otočíte, vidíte Scharten Spitze a v pozadí, to už je Dachstein. Tam ale dneska už nepolezem. Zaplaťpánbu.

Za kopcem

Čistě pro pořádek ještě pohled na druhou stranu kopce směrem na Tauplitz, aby někdo něříkal, že je to celé jenom habaďůra a že z druhé strany kulis není nic. Vpravo vzadu Mrtvé hory. Za foťákem polomrtvý turista.

za kopcem - 15
vzhuru dolu - 16
Klub invalidů

O kilometr níž už to taková sranda nebyla. Michala zlobila kolena, mě odešly nožky, takže jsme sestupovali jak sdružení invalidů. Teklo ze mne, jak bych skládal čtyřstovák uhlí a poslední stovky metrů jsme lezli dolů rozhodně pomaleji, něž jsme ráno stoupali vzhůru.

Vzhůru dolů

Poté, co jsme vyfotili všechno možné a nemožné, popili, pojedli řizek jako správní vlastenci a poklábosili s ostatními nezbylo, než se vydat zpět. Tady nám to ještě jde dobře. Sníh je zcela čerstvý, račte se zkoulovat.

klub invalidu - 17
horoplazi pod kopcem - 18 Horoplazi pod kopcem

Ještě poslední fotečka s Grimmingem v pozadí a jedeme domů. Měli jsme fakt kliku, jak vidno za námi. O den později už by výhled z vršku byl o poznání horší.

Rodinné foto

Na úplný závěr fotka z loňska, aby bylo zřejmé v plné kráse, kam jsme to vlastně lezli. Kdo si nemyslí, že je to hezký kopec, nemá rád hory.

rodinne foto - 19
Zvláštní poděkování

Na tomto místě bych rád poděkoval autorům dobrých rad na téma, jak vyrazit na kopec. Díky nim jsem nahoru vynesl nejtěžší batoh sezóny. Do míst, kde průměrný domorodý turista vystačí s čtyřkilovým baťůžkem obsahujícím krom shora uvedené svačiny ještě svetřík a podprdelník, jsem vytlačil šestnáctikilovou krosnu s vybavením pro zdolání Grónska. Mačky a krmivo pro psy na dva měsíce nevyjímaje.
Následkem toho nás po cestě předešli úplně všichni až na invalidního turistu na speciální horské kriplkáře, kterému těsně pod nástupem praskl levý pás a tak musel vzdát.


 

Není-li uvedeno jinak, obrázky vyhotovil, oskenil, upravil a slaboduchostmi opatřil © Tonda 2006.